Skejtuj, nič a poslouchej ty správný kapely
Nepostradatelným výrazovým prostředkem skejtovýho videa je hudba (jasně, existujou výjimky jako profil PJ Ladda ve Flip Really Sorry s pracovním názvem Silence is Golden). Hodně z nás na muzice, kterou jsme slyšeli díky skejtu, vyrostlo. Začali jsme pátrat po všech deskách a EPčkách takovejch kapel a jezdit na koncerty. Probrali jsme naše křivácký archivy a šuplíky s VHS kazetama, abychom našli ty největší skvosty, a zjistili jedno: „Skejtový video, to je v podstatě vysoký umění!“
Toy Machine – Welcome to Hell (1996)
Pro skateboarding přelomovej snímek, kde se na jedný pásce sešla jména a kapely jako Ed Templeton s Titanium Expos od Sonic Youth, Mike Maldonaldo s London Dungeon od Misfits nebo Jamie Thomas s nezapomenutelnou hymnou Iron Maiden Hallowed by Thy Name. Křivákovi v hlavě ale utkvěl především part Donnyho Barleyho, kterej za uhrančivýho vokálu Ozzyho Osbourna v Megalomanii od Black Sabbath dělá wallridy a wallie všude a na všem. Pro popularizaci těchto zednickejch manévrů to byl velkej moment.
Eastern Exposure 3: Underachievers (1996)
Ve stejným roce vychází nezávislej snímek Eastern Exposure 3 Dana Wolfea, kterej zanechal výraznou stopu na streetovým skateboardingu. Ricky Oyola (ten si jako jeden z mála může dovolit v sérkách dělat jen tak mezi řečí switch ollie na zemi a všichni musej držet hubu), Jahmal Williams nebo Reese Forbes tady píšou dějiny, přátelé. Soupis klasický hudby mluví taky za všechno: Fugazi, Sebadoh, Smashing Pumpkins, Pavement, Gill Scott-Heron nebo Dinosaur Jr. Nedovolujeme si vybrat jednu jedinou část, proto sem dáváme celý video. Pohodlně se usaďte a učte se.
Zoo York – Mix Tape (1997)
Významným kolektivem pro devadesátý léta v New Yorku byli Zoo York, kteří na rozdíl od pankovejch Santa Cruz nebo Powell Peralta nosili široký kalhoty a skejtovali v kejvavým rytmu rapu na východním pobřeží. Po čtyřech letech svý existence vydávají v roce 1997 unikátní video Mix Tape, jehož soundtrack je převážně složenej z freestylů takovejch jmen jako Busta Rhymes, Fat Joe, Ghostface Killah a Method Man. Poslední dva narapovali track k profilu Harolda Huntera, kterej skateboarding proslavil nejenom ve snímku Kids Larryho Clarka.
Foundation – Nervous Breakdown (1999)
Video Foundation skateboards z roku 1999 neslo název po EP legendárních Black Flag, který vyšlo roku 1978 na SST records. Kromě Black Flag tam ke skateboardingu Brada Staby, Daniela Schimizu nebo mladičkýho Omara Salazara hraje taky Minor Threat, Fugazi, Sebadoh, The Melvins nebo Nirvana. Zmiňovat, že v ikonickejch kapelách americký indie scény osmdesátejch let Minor Threat a Fugazi hrál skejťák Ian MacKaye, kterej etiku Do It Yourself aktivismem (třeba proti politice apartheidu) posunul až k postoji Do the Right Thing, nemusíme, ne? Zazní tady taky song Silver Rocket od Sonic Youth z desky Daydreamin´Nation.
Flip skateboards – Sorry (2002)
Na Flip Sorry se čekalo jako na boží smilování. Za kamerou French Fred (Fred Mortagne) a před kamerou Geoff Rowley, Mark Appleyard, Tom Penny, Ali Boulala, Bastien Salabanzi nebo Rune Glifberg. Hned, co v úvodní části zazní I Wanna be Your Dog od Iggy Popa, se objeví moderátor John Lydon ze Sex Pistols. Jeden epickej part střídá druhej, aby tenhle přelomovej šedesátiminutovej snímek uzavřel původem Fin Arto Saari. Arto si hned dává hroznou při rozcvičce backside feeblem na railu ze schodů a propadá se do komatu, který provází snový intermezzo s partem Toma Pennyho a Venus in Furs od Velvet Underground. Volně navazuje Artova část s Davidem Bowiem a skladbama 1984 a Rock´n´roll Suicide.
DC video (2003)
Vydání DC videa předcházelo spoustu spekulací a neuvěřitelnýho očekávání – značka, která je na scéně už dlouhý léta, se chystá vydat oficiální video. V týmu měli tenkrát jména jako Anthony van Engelen, Ryan Smith (legendární song Run to the Hills od Iron Maiden) nebo Rob Dyrdek, kterej měl ještě daleko k tomu, než začal skateboarding posouvat k formátu hokejovýho zápasu v cirkusu jménem Street League (ta jeho reality show s Big Blackem nás měla tyvole varovat). Nezapomenutelnej je ale především part Joshe Kalise, kterej brousí hrany Love parku za striktního rapu Gang Starr připomínajícího smrt rappera Big L.
Emerica – This is Skateboarding (2003)
Ten samej rok vydává Emerica v čele s Andrewem Reynoldsem, mladejma Kevinem Longem a Bryanem Hermanem (pozdější žijící legendou alkoskateboardingu) a Heathem Kirchartem. Svůj part tam má taky Erik Ellington (jehož výchova se výrazně podepsala na dvou výše zmíněnejch), kterýmu k bigspinům do frontside boardslidu hraje Danzig (Glenn z Misfits) a 777.
Habitat – Mosaic (2003)
Rok 2003 se zdá bejt na klasický kousky skejtový kinematografie dost plodnej. Výjimkou není ani Mosaic od Habitat skateboards s výčtem skejtrů – Brian Wenning, Danny Way, Danny Garcia nebo Fred Gall. Streetovej skateboarding Anthonyho Pappalarda, pozdějšího sloupkaře magazínu VICE a redaktora serveru Jenkem, tam vede po ulicích J Mascis a Dinosaur Jr. s písničkou Forget the Swan z debutovýho alba Dinosaur z roku 1985.
Creature skateboards – Born Dead (2006)
Al Partanenův bazénovej skateboarding v Born Dead od Creature skateboards se nám všem Křivejm vepsal do paměti. Velkej podíl na tom má taky Bring (Me) Down od skejtový kapely The Spits, ve který na začátku zpívají: „It was Summer of ´78 I Filled my Bed with Masturbate.“ A pokračují tempem nasáklým tvrdým chlastem: „Yes it´s True I´m Sniffin´Glue.“
Alien Workshop – Mind Field (2009)
Konceptuální sekvence s hračkama snímaný přes kaleidoskop s hudbou Lou Barlowa a jeho Sebadoh nebo analogový záběry střídající vynikající skateboarding Anthonyho van Engelena, Dylana Riedera nebo úplně mladýho Granta Taylora, kterej tehdy ještě víc skejtoval na ulicích, než lítal v bazénech. To všechno je Mind Field od Alien Workshop z roku 2009 vzniklý pod dohledem filmaře Grega Hunta. Je to taky jedno z mála videí, kde můžete v úvodu partu Omara Salazara vidět J Mascise z Dinosaur Jr. skejtovat (možná spíš se jenom vozit). Legendární Heath Kirchart to měl ještě do oficiálního skejtovýho důchodu zpečetěnýho skrytým partem ve Stay Gold rok. U jeho předposledního partu hraje Morrissey a Speedway z desky Vauxhall and I. Poezie v pohybu. (pozor #metavtip)
Strongest of the Strange (2005) a In Search of the Miraculous (2010)
Tyhle dva snímky filmaře a skejťáka Pontuse Alva ze švédskýho Malmö se pokládají za pilíře nový vlny DIY ve skateboardingu. Po celým světě inspirovaly lidi, aby převzali iniciativu a lopaty do svejch rukou – nečekali na nikoho a na nic. Filmy zaujaly taky svou nekonvenční estetikou, do tý doby nebylo úplně normální točit na 8mm, běhat nahej před kamerou jenom s plynovou maskou a se skejtem v ruce nebo použít recitovanej text Charlese Bukowskýho jako doprovod ke skateboardingu. Oba soundtracky fungujou samostatně – ve Strongest of the Strange se objeví Leonard Cohen a Lover Lover Lover, Neil Young a Cortez the Killer nebo Killing Joke s Eighties. In Search of the Miraculous zas má na track listu Devo a Uncontrollable Urge, Minutemen se Search nebo Kraftwerk. Epochální je nejenom part samotnýho Pontuse Alva z prvního snímku s Joy Division She´s Lost Control a Disorder.
