Máme pro vás novou rubriku, o kterou se bude starat Lilek (asi si vzpomínáte na metalovou varnu ze křtů Křiváka, ne?). Chvíli jsme přemýšleli, jak jeho kazetovému přehledu dodat trochu šťávy. Rozhodli jsme se tomu říkat „Polejváme se pivem a posloucháme freejazz“ a tuhle rubriku tady budete vídat s větší či menší pravidelností, závislou na množství kazetových titulů, které se na české scéně budou objevovat.
Zcela mimo radar vyšlo v nedávných týdnech a měsících několik zajímavých regionálních kazetových releasů. Podíváme se jim na zoubek a v závěru se stočíme na východ a zaměříme se na jednu akvizici z ruského labelu Full of Nothing.
První kazetou je debutové EP kroměřížských Nachttante(2015, Naab). Na bicí tu hraje Ori ze Sky to Speaka svých domovských Superego Kid, kteří mají k výrazu Nachttante celkem blízko. Tedy alespoň v tom směru, že se jedná o instrumentální rock. Ovšem Nachttante jsou duo, na kytaru tu nakládá, ehm, Martin Nakládal a celková forma je spíš jazzová až artrocková. Druhá skladba Afro Blues mi vždycky připomene raná alba Carlose Santany, což bych řekl, že není vůbec na škodu. V nákladu 76 kusů kazeta vyšla u budějovických Naab a to dokonce s výpravným 4-panelovým obalem (!!). Po tomhle sáhni dřív, než bude pozdě.
I následující nahrávka vyšla u Naab a v případě (opět bezejmenného) debutu kapely Walden (2015, Naab) se bude brzy jednat o kult (rozumíme?). Walden je totiž nová kapela Martina Patrase. Pokud vám tohle jméno nic neříká, tak zabrouzdejte v archivech a vyhledejte si na webu Silver Rocket album s pořadovým číslem SRR24 (jo, už je tomu skoro deset let?) – Naquei Manou “Beztíže”. S Walden Patras pokračuje tam, kde skončil s Beztíže. I tady se dočkáte onoho uhrančivého lo-fi/rock zvuku, který na Beztíže zlomil nejedno srdce, vynikající texty přetřásat netřeba. EP natočil Hromy v Low Resolution Studiu v Jindřichově Hradci a onen zmiňovaný lo-fi zvuk sedí kazetě jak hrnec na prdel. Tuhle kazetu budete v magiči obracet pořád dokola, to vám garantuju. Nemůžu nezmínit vynikající ručně dělaný obal. Super počin po všech stránkách.
Husarský kousek se podařil vydavatelství Obsedante!, když loni v zimě vydal společnou živou nahrávku holandského primitive jazz dua Dead Neanderthalsa newyorského avantgardního kytaristy Nicka Millevoie (2014, Obsedante!). Ti jeli na podzim 2013 společné evropské turné (mj. i se zastávkou v Pardubicích a Českých Budějovicích) a jejich živák s názvem Dietary Restrictions pochází hned z prvního koncertu v Berlíně v klubu NK. Právě koncert v Berlíně byl jedním ze vzácných momentů, kdy Millevoi i DN hráli celý set společně jako trio. Neurvalý rozhovor bicích, saxofonu a elektrické kytary z nahrávky působí intenzivně a inspirativně. Berlínské publikum prý tehdejší koncertem odzívlo lehkým aplausem. No budiž. Jak ostatně kapela vtipně glosuje v poznámce uvnitř bookletu: “This is not live in Budokan. This is live in Berlin. With weird vibes.”
Žhavou novinkou je album Zemliod dua Tikhie Kamni(2015, Full ofNothing). Vydavatel sám album popisuje takto: “Skladby na této nahrávce jsou sonické diáře mladých lidí, kteří objevují ruská údolí a kopce, řeky a jezera.” A dodává, že se k nim nahrávka dostala téměř náhodou. Uf, tak tedy dík. Zemli je album postavené na terénních nahrávkách Anastasie Tolchněvové a Federa Pereverzeva, která vznikla při jejich cestách Ruskem. Výsledkem je skutečně intimní poslech jen jemně doprovázený skromnými ženskými vokály, akustickou kytarou a klavírem. Dvojice hudebníků zde rafinovaně využívá terénní nahrávky, manipuluje je do rytmických pasáží, Anastasiin vokál dá vzpomenout na zlaté časy 4AD. Ostatně tam, na Kranky či na Hapnarecords by Zemli mohlo zpraku vyjít, protože se jedná o malý klenot. Tohle je skutečně očistný a hypnotický audiomateriál. Kupujte, dokud ještě není pozdě, což v případě labelu Full of Nothing znamená hodně rychle!