Matěj Hošek: Nerad se někam cpu
„Matějovo koncertní fotky sleduju už pár let a za tu dobu se vypracoval z reportážního fotografa v něco víc – málokdo umí tak jako on zachytit tu nepopsatelnou atmosféru, kvůli který jsme několik večerů v měsíci šťastný a zapomínáme na ubíjející svět venku. Zároveň je to určitě jeden z nejskromnějších a nejmilejších lidí, co znám,“ říká křivák Petr Bláha, který s ním dělal rozhovor . Vybavuju si spoustu akcí pro pět platících, kde Matěj nenápadně stojí v koutě, aby nepřekážel ostatním divákům a čeká na svojí chvíli. A ta většinou stojí za to. Jeho fotky najdete mimo jiné i na stránkách Crooku.
Na kolika koncertech jsi loni byl/fotil?
Loni jsem byl zhruba na 70 koncertech, letos zatím okolo 50. Ten poměr byl/fotil je víceméně vyrovnanej, už si ani nedovedu představit, že bych šel na koncert bez foťáku. Naštěstí mě focení i koncerty baví natolik, že se při kombinaci těch dvou věcí moje nadšení nezmenšuje, ale naopak násobí.
Kterej koncert z poslední doby byl nejbizarnější?
V poslední době jednoznačně Gary Wilson. Před koncertem přijel jeden starší kudrnáč a několik hubenejch introvertů, který se omlouvali za vyrušení, když se ptali, kde je záchod, ale pak nastoupili na podium v bláznivejch převlecích složenejch z několika pospojovanejch obleků, paruk, neonový izolepy a pytlů na odpadky. V průběhu koncertu pak Gary skočil mezi lidi a ostatní z kapely ho přilepovali reflexní izolepou k zemi, zatímco on se plazil pod lidma.
Není ti někdy líto stát pod podiem místo na něm? Proběhly u tebe nějaký hudební pokusy?
Asi ani ne. Kdykoliv mám něco dělat před víc lidma, mám hroznou trému, takže se radši schovávám ve tmě před podiem, než se ukazovat na něm. Samozřejmě jako u každýho, kdo někdy poslouchal punk, proběhlo pár hudebních pokusů, ale většina skončila dřív než začala. Kdysi dávno jsem se chvíli učil na kytaru a dokonce jsme i s kámošem založili kapelu Dvojitý Pětipivo, ale kámoš si tenkrát našel nymfomanku a tak neměl čas na zkoušení. Teď už ve zkušebně hrajeme jenom karty. Nedávno jsem ještě zkoušel hrát na basu, jenže to taky kvůli mojí hudební hluchotě nedopadlo.
Máš dopředu jasnou představu, jak budou fotky vypadat nebo improvizuješ? Jak spolu vychází fotografové na větších akcích? Bojujou o místo nebo si pomáhají?
Často je to taková kombinace. Mám třeba představu, jaký bych chtěl zachytit barvy nebo jakou akci určitě chci na fotce, a pak to na místě přizpůsobuju danejm podmínkám. Velký kapely třeba předem sleduju na videích z předchozích koncertů, abych podle setlistu věděl, co se bude kdy dít. To pak vím přesně, co a jak vyfotit. Občas si taky vymyslím nějakou šílenost (třeba freelensing, dvojitý expozice nebo hodně dlouhej čas ze stativu), kdy se chci na koncertě co nejvíc přiblížit představě, kterou mám už předem. Jinak většinu akcí si jdu užít a nechávám se překvapit. Na větších akcích bejvá pořád dokola několik stejnejch lidí, takže už se všichni znají alespoň od vidění a spíš si pomáhají, resp. si navzájem nepřekáží. Ale vždycky (hlavně na festivalech) se najde někdo, kdo se bezohledně tlačí na nejlepší místa a leze ostatním do záběru.
Vím, že jsi nedávno sháněl práci. Focením undergroundovejch kapel se asi uživit nedá, máš za sebou nějaký vtipný brigády?
Poměrně dlouho jsem hledal nějakou práci, protože focením koncertů si člověk nevydělá ani na pivo, takže jsem prošel pár brigádama. Třeba čepování piva nebo mytí nádobí ve vegetariánskym bistru (tolik výbornýho jídla jsem doma nikdy jindy neměl!), ale vtipný bylo třeba focení svatýho přijímání v kostele. Vůbec se na takový místa nehodím a ani jsem netušil, co to obnáší, ale oni byli z fotek nadšený a nabízeli mi focení i svateb nebo pohřbů, na což se teda úplně necítim.
Kdo další fotí dobře koncerty, inspiruje tě někdo?
Určitě jo, vždycky všude chválím Vojtu Floriana, kterej má z každýho koncertu tady výborný fotky, nebo Petra Klappera. Z těch zahraničních jsou skvělí třeba Danny North nebo Adam Elmakias, kterej jezdí s kapelama tour po celým světě a kromě čistě koncertů fotí i portréty, promo, ale hlavně i ten běžnej život kapel z backstage a na cestách, díky čemuž můžeš vidět i tu druhou stranu koncertování..
A oblíbený fotograf všeobecně?
Posledních pár let mě hodně baví Dan Vojtěch, protože se nezaseknul na pár postupech a pořád vymejšlí nový a nový nápady, jak fotit sport. Hodně rád taky koukam na různý skejtový fotky, ačkoliv jsem nikdy nejezdil. Z toho ranku se mi líbí třeba, co dělá Kubo Križo nebo Honza Zima. Rád bych taky zkusil nafotit skateboarding, ale nerad se někam cpu, tak to nechávám plynout, dokud se něco nenaskytne.
Matějovo portfolio a fotoreporty najdete tady.
