Deset let Cárů mlhy

Cáry mlhy začaly existovat v listopadu roku 2008 jako blog s hudebními recenzemi. První recenzovanou deskou bylo demo Evidence smrti, krátce nato následovaly recenze na Lvmen a Bohren & der Club of Gore. V roce 2013 se Cáry mlhy staly spolupořadatelem koncertů, původně především ve spolupráci s Letmo Productions, dnes jsou jedním z promotérů patřících do proměnlivé Jednoty. 

Kanál / 01.12.2018 / Autor: Křivák

 

Recenzí desek postupem času ubývalo na úkor fotoreportů, které dodnes představují hlavní obsah blogu. Fotka se stala neodmyslitelnou součástí existence Cárů mlhy, ideální oslavou desátých narozenin tak bylo otištění fotky z koncertu Vole na půdě Eternie v pátém čísle Křiváka. 

Mít svoji fotku z koncertu ve skejtovým časáku mi navíc znovuobnovilo osudovou vzpomínku na dvoustranu z prehistorického vydání Board magazínu s reportem o koncertu Stormtroopers of Death a Crisis. Kombinace fotky zcela zběsile vyhlížející frontmanky Crisis, Karyn, s dready až po zem, a textu o tom, jak autor z koncertu odcházel s několika modřinami z mosh pitu (což jsem nevěděl, co je), ale zcela šťastný, ve mně vzbudila tu poněkud sebedestruktivní vášeň pro hudbu z okrajů scén, díky které jsou Cáry mlhy stále aktivní. Time is a flat circle. 

K tomu deset fotek, každá za jeden rok existence. Foťák jsem si ale koupil až v roce 2010, takže to nahrazují dvě fotky za 2018.

Text a fotky: Jan Dobrý, víc na blogu Cáry mlhy

 

2010: Play Fast Or Don’t

2011: Lycanthrophy a Obscene Society

2012: Maria Minerva

2013: Lighting Glove

2014: Blažíček a Zbořil

2015: Warcry

2016: Hradby samoty

2017: Sheeva Yoga

2018: Circuit Des Yeux

2018: Lvmen

Pokřivený pohled na scény.